TZB-info / Vytápění / Měření a regulace / Trocha historie nikoho nezabije, 2. část - mechanické měřiče tepla
Trocha historie nikoho nezabije, 2. část - mechanické měřiče tepla
Měření tepla na patách objektů zaznamenalo v ČR a SR v posledních 25 letech nebývalý rozmach. Skutečnost, že se před 40 roky celkem běžně používaly k měření tepla měřiče pracující na čistě mechanickém principu - bez jediné elektronické součásti, se zdá nyní stěží uvěřitelná. A přesto je tomu tak. Historické, čistě mechanické měřiče tepla zvládaly nejen měřit teplotu přívodu i zpátečky a průtok topného média, ale také počítat teplotní diferenci a hodnoty navzájem násobit podle kalorimetrické rovnice.
Principiálně všechny mechanické měřiče tepla pracovaly na obdobném principu a byly tvořeny těmito částmi:
mechanický rychlostní (obvykle vícevtokový nebo Woltmann) nebo objemový průtokoměr
Kapalinová teplotní čidla s kapilárním vedením, šneková bourdonova trubice
vahadlový systém pro „výpočet“ ΔT u některých typů
Mechanická násobička
Čtěte také 1. díl:
Od termočlánkových THERMONů po elektronické RTN s radiovým odečtem
Průtokoměry se konstrukčně nelišily v ničem od dosud používaných mechanických průtokoměrů. Vzhledem k dřívějším technologickým možnostem nebyly jejich vnitřní díly plastové. Vlastní kalorimetrické počítadlo bylo z průtokoměru vždy odnímatelné a bylo opatřeno mechanickou spojkou. Spojka mohla být provedena jako jednosměrná, což zamezovalo odečítání hodnoty kumulované energie při zpětném průtoku. Kalorimetrické počítadlo (stejně jako průtokoměr) mohlo i nemuselo být opatřeno počítadlem kumulované hodnoty protečeného množství teplonosného média.
Počítadlo průtokoměrné části Počítadlo průtokoměrné části
Příklad provedení mechanické spojky Příklad provedení mechanické spojky
Další podstatnou částí kalorimetrického počítadla byla dvě kapalinová teplotní čidla s kapilárním vedením na straně kalorimetrického počítadla opatřená šnekovou bourdonovou trubicí. Ta převáděla teplotu na úhel natočení. Obě trubice byly často spojeny vahadlovým systémem, jehož posuv nebo natočení odpovídalo ΔT = T přívodu - T zpátečky . Vahadlo bylo spojeno s ukazatelem ΔT. Alternativně se používalo provedení, kdy výpočet ΔT byl součástí násobičky. V takovém případě měřič neobsahoval ukazatel ΔT.
Různá provedení bourdonových trubic a vahadlového systému Různá provedení bourdonových trubic a vahadlového systému
Srdcem kalorimetrického počítadla byla mechanická násobička. Princip byl vcelku jednoduchý, ale mechanické provedení bylo poměrně složité. Základní princip spočíval v tom, že mezi hřídelí průtokoměru a počítadlem kumulované energie byla vsazena spojka, která zabírala pouze po dobu části otáčky hřídele. Poměr úhlu, po který byla spojka v záběru a jeho doplňku do 360°, byl závislý na ΔT. Zatímco počítadlo kumulované hodnoty protečeného množství teplonosného média načítalo kontinuálně, počítadlo kumulované hodnoty energie načítalo přerušovaně - v části otáčky hřídele průtokoměru, kdy byla spojka sepnuta. Měřiče byly cejchovány obvykle v kWh, MWh, kcal nebo Gcal. Principiální funkční schéma měřiče je patrné z obrázku.
Schéma činnosti Schéma činnosti
Ukazatel ΔT a kumulované energie Ukazatel ΔT a kumulované energie
Vlastní provedení spojky bývalo rozmanité. Nejčastěji šlo o kulisy natáčené v závislosti na ΔT a po obvodu pojížděné válečkem, který spojku zapínal (viz. schéma činnosti). Detail tohoto provedení je vidět na obrázku.
Natáčené kulisy pojížděné válečkem Natáčené kulisy pojížděné válečkem
Detail zubové spojky Detail zubové spojky
Další používané obdobné provedení vystavovalo palce v závislosti na ΔT, které pak zabíraly o ozubené kolo nekruhového tvaru. Třetí systém využíval ozubeného klínového kola, které bylo vertikálně posouváno v závislosti na ΔT a tím se dostávalo do záběru pouze v části každé otáčky.
Kolo nekruhového tvaru Kolo nekruhového tvaru
Klínový kruhový segment Klínový kruhový segment
Někdy byla konstrukce taková, že vertikální posuv konalo jak klínové kolo (v závislosti na jedné z teplot), tak i pastorek, do které zabíralo (v závislosti na druhé teplotě). Pokud se měnily obě teploty souhlasně (ΔT byl konstantní), pak se kolo i pastorek pohybovaly souhlasně a násobící koeficient tak zůstával neměnný. Celkové provedení měřičů je patrné z následujících obrázků.
Další příklady schéma činnosti a konstrukčního uspořádání měřidel Další příklady schéma činnosti a konstrukčního uspořádání měřidel
Mechanické měřiče tepla se používaly od šedesátých do osmdesátých let minulého století a plnily jedinou funkci - měření tepla. Postupem času, s rozvojem elektroniky (používání tranzistorů a následně integrovaných obvodů a mikroprocesorů) se měřiče tepla stávají přesnějšími, při zachování výborných metrologických parametrů, stále zlevňují a jsou vybavovány mnoha přídavnými funkcemi, především možností dálkového odečtu.
Ale to je už úplně jiná kapitola…
Zdroje: Archiv a firemní muzeum společností ENBRA, a.s., a Pražská teplárenská a.s, Sontex SA
F. Adunka: Wärmemengenmessung
V Drážďanech se testuje obrovské setrvačníkové úložiště pro větrné elektrárny 04. 04. 2022
Redakce
Vědci z Technické univerzity Drážďany (TUD) vyvinuli setrvačníkový akumulační systém s kapacitou 500 kilowatthodin (kWh) a výkonem 500 kilowattů (kW). Zařízení je pětkrát větší než dříve používaný rotačně kinetický úložný systém.
Vylepšená technologie
Jak informuje web výzkumníci z TUD budou v současnosti ověřovat, jak by mechanické ukládání energie mohlo decentrálním způsobem kompenzovat nestálý výkon větrných elektráren
„Cílem bylo vyvinout zařízení pro skladování energie, které by bylo možné postavit přímo vedle větrné elektrárny. K tomu bylo nutné definovat zcela nové požadavky na skladovací systém a rozšířit limity technologie,“ vysvětluje projektový manažer Thomas Breitenbach z TUD.
Setrvačníková akumulační zařízení (SAZ) představují technologie, jenž je založena na ověřeném principu, kdy elektromotory při nabíjení otáčejí setrvačníky. Naopak, při vybíjení fungují motory jako generátory pro výrobu elektřiny. Využívají uloženou rotační energii a tím opět brzdí setrvačníky.
Výhodou SAZ je jeho dlouhá životnost a vysoká účinnost, která dosahuje až 95 procent. Ke ztrátám dochází především třením. Aby se minimalizoval mechanický odpor, jsou SAZ běžně ve vakuu, přesto se nevyužitá energie vybíjí poměrně rychle.
Z tohoto důvodu nelze SAZ používat jako dlouhodobé úložiště. O to více se hodí pro tzv. okamžitou rezervu, tedy pro bleskovou kompenzaci kolísání síťové frekvence.
Velmi rychlá reakční doba
Vysoké kolísání frekvence je zcela normální. Vyskytují se kromě průmyslových podniků také ve větrných elektrárnách nebo solárních parcích, když se vítr zvedne nebo utiší nebo se slunce zakryje mraky.
Právě SAZ jsou předurčeny k tomu, aby krátkodobě kompenzovaly takové výkyvy, poskytly většímu a pomalejšímu uložení potřebnou reakční dobu, protože energii lze absorbovat a znovu uvolnit ve zlomcích sekundy.
Vědecký tým TUD však začíná testovat využití SAZ v kombinaci s větrnými turbínami. Jakmile připojený systém vyrábí elektřinu, setrvačníky se zrychlují.
„Po dosažení jmenovité rychlosti je zásobník plný,“ vysvětluje Thomas Breitenbach, vedoucí výzkumného týmu v TUD. Podle prvních výpočtů by se SAZ zastavily téměř po dni bez dalšího přísunu energie: „Nicméně jmenovité otáčky lze udržet s minimálním příkonem energie.“
Jakmile se dodávka z větrné turbíny sníží, protože vítr utichne, aktivuje se akumulační systém v SAZ, který pak nahromaděnou energii vypustí do sítě jako elektřinu, aby byla dodávka co nejkonstantnější. Pokud se vítr znovu zvedne a zrychlí rotory větrné turbíny, SAZ by se měly znovu uvést na jmenovité otáčky.
Sázka na recyklaci
Nové SAZ, které vědci z TUD vyvinuli, je pětkrát větší než dříve používaný rotačně kinetický rotační systém. Jednou z výzev byla konstrukce samotných setrvačníků. Protože s jejich velikostí rostou i odstředivé síly vznikající rotací.
Každý ze dvou SAZ v demonstrační instalaci v Drážďanech váží 20 tun. Mnoho tradičních SAZ na bázi, zejména malých rotačně kinetických systémů, se používá s rotory vyrobenými z relativně lehkých kompozitních materiálů z vláken. Aby dosáhly požadované skladovací kapacity, musí se otáčet o to rychleji.
Podle Breitenbacha se jeho tým rozhodl nerecyklovat, protože kompozitní materiály jsou poměrně obtížně recyklovatelné: „Z hlediska cirkulární ekonomiky jsme zvolili materiál, který je jednoduchý a zcela recyklovatelný: speciální ocelovou slitinu, která odolá odstředivým silám.“
Testování v ostrém provozu
Plánování a výstavba SAZ o výkonu 500 kW trvala čtyři a půl roku. „Současná fáze je o prověření optimálního řízení provozu včetně funkčnosti v elektrické síti,“ upřesňuje Breitenbach.
Zatím však nelze předvídat, zda se výrobcům elektřiny skutečně vyplatí vybavit své větrné turbíny takovým SAZ, říká Breitenbach: „Budeme to zkoumat v průběhu příštích tří let v navazujícím projektu, který jsme zahájili v říjnu 2021.“
Výběr hodinek je na první pohled velmi jednoduchou záležitostí, ale ve skutečnosti by budoucí majitel měl zvažovat mnohá pro a proti tak, aby volba byla ušita na míru právě jeho vkusu. Náš článek dokáže poradit, nasměrovat a informovat všechny, kteří chtějí na svou ruku ten nejlepší tikající kousek. Podíváme se na výběr hodinek z mnoha úhlů tak, aby cestu k vysněným hodinkám našel úplně každý. Pojďte se s námi podívat a odpovědět si na otázku: „Jak vybrat hodinky?“.
Hodinový strojek
Neviditelná část hodinek, do které by se neměl „vrtat“ žádný laik, ale pouze zkušený hodinář, který je schopen ji rozebrat a po vyčištění znovu složit. Ano, mluvíme o strojku, tedy srdci nebo také mozku hodinek. Právě strojek je ten, který určuje počet funkcí hodinek, přesnost a někdy i jejich velikost. V základu lze strojky rozdělit do tří skupin:
mechanické s ručním nátahem
mechanické se samočinným nátahem
quartzové nebo také bateriové
Ručně natahované mechanické hodinky
Jako první se blíže podívejme na mechanické hodinky s ručním nátahem. Strojek tohoto typu hodinek je závislý na natažení tzv. hnací pružiny, zjednodušeně lze tuto pružinu popsat jako stočený kousek kovu, kterou je třeba pravidelně dotahovat pomocí korunky. Natažením pružiny dodáváme strojku energii potřebnou k chodu hodinek, přičemž tuto energii strojek vyčerpá vždy poté, co se celá pružina odvine. Délka pružiny se pohybuje mezi 20-35 centimetry a platí přímá úměrnost mezi délkou pružiny a dobou, po kterou jsou hodinky v chodu.
Ne každé natahovací mechanické hodinky dosahují vysoké kvality. Při jejich výběru je třeba bystrého oka, kterým si kupující všimne i těch nejmenších detailů řemeslného zpracování, od kterého se odvíjí především přesnost a spolehlivost tohoto typu hodinek.
Výhody a nevýhody
Na první pohled ručně natahované mechanické hodinky mají více nevýhod než výhod, ale pro odborníky ze světa hodinářského řemesla jsou často cennějším zbožím než masově prodávané quartzové hodinky. Mezi základní výhody můžeme zařadit nepotřebnost baterie, nádherně plynulý chod vteřinové ručky (není tzv. sekaný) a především již zmíněný kus skvělé a neodolatelné práce mistrů hodinářů, kteří tyto typy strojků sestavují často velmi pečlivě a především ručně.
Naopak mírně otravné může být pro majitele každodenní natahování, menší odolnost vůči vnějším vlivům jako jsou nárazy nebo magnetické pole a také jejich menší přesnost, která není vyvážena cenou, protože mechanické hodinky s nátahem jsou většinou dražší než klasické bateriové.
Mechanické hodinky s automatickým nátahem
Mechanické hodinky s automatickým nátahem fungují na podobném principu jako ručně natahované, jediným rozdílem je, že je nemusíme natahovat pomocí korunky, ale energii pro chod získávájí pohybem rotoru, pro nějž je impulsem pohyb ruky nebo zápěstí. Pro tento typ stroje je velmi důležité, aby je majitel pravidelně nosil, pak jejich strojek stále běží a nejsou problémy.
Někteří majitelé hodinek s automatickým strojkem si pořizují tzv. winder, tedy natahovač, který v případě, že hodinky delší dobu nenosí využívají k jejich udržení v chodu. Tento přístroj díky pomalým kruhovým pohybům dodává hodinkám potřebnou energii. Pro tzv. automaty je udržení strojku v chodu velmi důležité, protože po zastavení nedochází k plynulému promázávání strojku a může dojít až ke ztuhnutí olejíčku a následně zastavení hodinek.
Výhody a nevýhody automatů
+ chod bez potřeby baterie
+ není třeba hodinky natahovat, i když to korunka umožňuje
+ harmonický a velmi ladný pohyb vteřinové ručičky
+ kvalitní mechanický strojek
– vyšší pořizovací cena
– menší přesnost
– potřeba šetrného zacházení s hodinkami
– nutnost pravidelného nošení hodinek, popř. zakoupení natahovače
Bateriové (quartzové) hodinky
Quartzové hodinky jsou jasnou volbou pro největší množství kupujících. Jejich přesnost, spolehlivost a cenová dostupnost z nich dělají velmi atraktivní produkt. Quartzový strojek je poháněn malou knoflíkovou baterií, která dodává energii malému křemennému oscilátoru, jehož kmitání je přes elektrické obvody a ozubená kolečka přenášeno až k vteřinové ručce, ta se pohybuje mírně trhaně, což je způsobeno elektrickými impulsy, které řídí chod hodinek.
Výhody a nevýhody quartzových hodinek
+ vysoká přesnost
+ méně náročné na údržbu
+ vysoká odolnost vůči vnějším vlivům
+ levnější než mechanické kousky
– trhaný pohyb vteřinky
– nemají za sebou ruční a řemeslnou práci jako hodinky mechanické
Strojek je základem a záleží na každém, kterému dá přednost. Mimo zmíněných mohou být hodinky napájeny ještě tzv. solárně, tedy pomocí sluneční energie, která dobíjí kondenzátor uvnitř hodinek a nebo tzv. systémem kinetic, který na trh přináší japonská firma Seiko. Tento systém spočívá v přenosu a přeměně energie, která je vytvářena pohybem ruky a následně jejímu využítí pro chod hodinek.
Design a styl
Hodinky jsou doplňkem, který má např. ve Švýcarsku obrovskou váhu. Hned po prvním podání ruky, poté co jsou hodinky odhalené, je jasné, zda je majitel IN nebo OUT. A ne všechny typy hodinek se hodí ke každému oblečení. Také proto hodinky rozdělujeme do několika kategorií:
Oblekové hodinky
Oblekové hodinky jsou doplňkem skvěle padnoucího obleku, také proto jsou stylově vyhlazeny, většinou bez zbytečných ozdob a funkcí. V době svého vzniku na počátku 20. století měly za úkol nahradit kapesní hodinky na řetízku, což se jim dokonale podařilo. Pojďme se podívat na základní parametry hodinek padnoucích k obleku:
menší průměr, velmi tenké vyráběny i z drahých kovů (např. zlato), většinou kulaté nebo obdélníkové jednoduchý vzhled ciferníku, čisté a uhlazené ručky většinou kožený řemínek, méně článkový kovový náramek téměř bez funkcí, většinou maximálně ukazatel data
Field sportovní hodinky
Field sportovní hodinky jsou velmi širokým pojmem. Historicky vznikly z modelů hodinek, které používali vojáci za 1. světové války, z tzv. stylu field česky polních hodinek. Typický pro tento typ je robustnější vzhled, zvýšená odolnost a přitažlivost. Jejich zásadní výhodou je univerzálnost, protože je lze nosit při téměř všech příležitostech a to nejen těch sportovních. Field hodinky skvěle doplní outfit sportovních triček nebo bund. A jaké vlastnosti můžeme od těchto hodinek čekat?
různorodá velikost pouzdra, obří velikosti vynechány odolnost, spolehlivost, přesnost velmi dobrá čitelnost kožený, textilní, někdy gumový řemínek většinou bez funkcí, jsou vodotěsné
Potápěčské hodinky
Jedny z nejčastěji nošených modelů hodinek u mnoha mužů. Popularitu tomuto stylu přinesl nejspíše Agent007, který potápěčské hodinky nosil na své ruce snad v každém modernějším dílu filmového seriálu. Vodotěsnost a masivnější atraktivní vzhled jsou samozřejmostí. Historicky lze „diving style“ spojit s rokem 1926, kdy se jako první na trhu objevily vodotěsné hodinky od firmy Rolex. Charakteristický vzhled však „potápky“ získaly až později, v roce 1953, kdy opět Rolex přišel s modelem řady Submariner.
Jak již sám název kategorie napovídá, tak tím nejdůležitějším znakem potápěčských hodinek je vodotěsnost. Nejnižší úrovní voděodolnosti je 100M/10ATM/10Bar, ale lepší je 200M/20ATM/20Bar. Druhý zmíněný rozsah vodotěsnosti je pro tento typ hodinek určující. Pojďme se podívat na další znaky potápěčských hodinek:
nejčastěji velké rozměry číselníku otočný kroužek s minutovou stupnicí – lze podle ní určit, jak dlouhou dobu má potápěč strávit v dekompresní komoře tvrzené minerální, ale spíše safírové sklo důležitá čitelnost i za zhoršené viditelnosti většinou celokovové
Potápěčké hodinky patří k univerzálním typům, které je možné nosit ke sportovnímu oblečení, popř. volnočasovému oblečení.
Letecké hodinky
Designově a funkčně velmi zajímavé hodinky, jejichž jednotlivá provedení se mohou velmi lišit. Letecké hodinky byly prvně vyrobeny v roce 1904, ale nejčastěji jsou spojovány s firmou Bretling, která ve třicátých letech minulého století vyráběla hodinky, které byly umístěny do přístrojových desek letadel britského královského letectva a bylo podle nich možné určit rychlost letu nebo spotřebu paliva. V dalších letech Breitling vrátil tyto hodinky z palubní desky na ruce pilotů – model Breitling Chronomat. I letecké hodinky mají určité parametry:
střední až větší velikosti většinou kulatý tvar čitelnost i ve tmě, proto často svítící číslice delší řemíněk většinou z kůže obsahují datum a často chronograf s tachymetrem
Nejčastěji je pánové nosí při neformálních příležitostech, ke kravatě a obleku nejsou vhodné.
Závodní hodinky
Anglický výraz race odpovídá českému překladu závod a právě tady nacházíme paralelu mezi slovíčkem racingové nebo-li závodní hodinky. Dnešní styl této skupiny hodinek je odvozen od modelu firmy TAG Heuer, která v 50. letech 20. století začala produkovat hodinky pro automobilové závodníky. Základními funkcemi těchto hodinek bylo nejen měření času, ale také rychlosti a ujeté vzdálenosti. Zlomový pro masovější výrobu a proniknutí na trh je rok 1971 a film Le Mans, ve kterém hodinky Monaco 1133 nasadil hlavní hrdina filmu. Mezi základní parametry závodních hodinej řadíme:
střední až velké rozměry pouzdra celoocelové provedení tachymetrická stupnice a chronograf součástí hodinek kožený nebo kovový řemínek nejvýraznější funkcí je chronograf, který překrývá ostatní funkce
Závodní hodinky se hodí k méně formálním příležitostem, jejich lesk a výrazné barevné provedení upoutá každého, proto je doporučeno je nasazovat k sportovnějšímu typu oblečení.
Funkce hodinek
Velmi častým kritériem pro výběr hodinek jsou jejich funkce, tedy něco navíc. O funkcích mluvíme u quartzových hodinek u mechanických se častěji používá slovíčko komplikace. Základními funkcemi hodinek jsou:
Ukazatel data – jednoduchý datum ukazuje den v měsíci, ale častěji na hodinkách najdeme i den v týdnu
Alarm – velmi užitečná funkce, česky lze přeložit jako budíček
Stopky (chronograf) – důležitá funkce, kterou můžeme najít u analogových i digitálních hodinek
Další funkce nebo komplikace jsou již specializovanější a ne každý z nás je dokáže využít. Přesto jsou uživatelé, kteří je přivítají:
Barometr – měření tlaku
Hloubkoměr – zobrazení hloubky ponoru při potápění
Duální čas – možnost ukázat na hodinkách časy dvou časových pásem
Kompas
Teploměr
Tachymetr – v kombinace se stopkami můžeme díky němu určit rychlost pohybu
Výškoměr
a řada dalších
Osvětlení
Pokud jsme psali o funkcích hodinek, tak nelze jinak než pokračovat s osvětlením. Velmi častým požadavkem kupujících je, aby čas na hodinkách byl čitelný i za snížené viditelnosti. Mnoho hodinek funguje na stisknutí tlačítka, díky němuž je na pár vteřin číselník podsvícen. Tomuto systému se odborně říká After Glow. Dalšími typy osvětlení jsou automatické elektro podsvícení, které funguje na náklon ruky nebo luminiscenční vrstva, která umožňuje sledovat čas za snížené viditelnosti automaticky bez stisku tlačítka až po dobu šesti hodin. Některé typy hodinek, zejména vojenské a outdoorové, využívají k osvětlení ciferníku tritium. To zajistí podsvícení na velmi dlouhou dobu. Například značka Luminox udává až 25 let.
Velikost hodinek
Velikost hodinek je dalším z faktorů pro výběr. Na první dojem je to otázka nositele, protože každý může mít svou představu. Přesto existují nepsaná pravidla, která říkají, že člověk s obvodem zápěstí mezi 15-18 centimetry by měl nosit hodinky, jejichž průměr nepřesáhne 46mm. Ale pozor, tím nejlepším je pocit kupujícího, tedy váš po vyzkoušení hodinek. Ty vám buď skvěle padnou a sedí a nebo působí rušivě a nepříjemně, což je jasným signálem tyto hodinky nebrat.
Dnes na trhu existují i hodinky s tzv. mega rozměry číselníku 55-65mm, které na ruce působí monstrózně a poutají pozornost. Majitelé však musí počítat s tím, že tyto hodinky úměrně k velikosti více váží.
Typ ciferníku
Tři základní typy ciferníků jsou analogový, tedy ten kde je čas ukazován hodinovou, minutovou a vteřinovou ručkou, dále digitální, kdy čas odečítáme přímo s displeje, kde je ukazován číslicemi a nebo tzv. kombinované modely, které uživatelům nabízí obě varianty, tedy mají ručky i digitální ukazatel času.
Materiál sklíčka
Velmi namáhanou součástí hodinek je sklíčko, které lze velmi snadno poškrábat nebo rozbít. Také proto by uživatel měl znát typy sklíček a jejich přednosti.
Safírové sklíčko – nejtvrdší druh skla, který je velmi odolný proti poškrábání
Tvrzené minerální sklo – je upraveno tak, aby jej nebylo snadné poškrábat
Minerální sklo – jinak také křemíkové sklo, lze jej poškrábat nerosty s tvrdostí vyšší než 7
Akrylátové sklo – typické pro dětské hodinky, menší tvrdost a levnější
Sférické sklo – sklíčko vypouklé do tvaru čočky, zlepšuje čitelnost hodinek
Úprava povrchu hodinek
Hodinky jsou vyráběny z mnoha materiálů. Před jejich nákupem je dobré vědět, který je právě pro mě nejzajímavější a třeba i zdravotně nezávadný – protialergický. Pojďme se podívat na několik materiálů, z nichž jsou hodinky vyráběny:
Hliník – aluminium . chemicky odolný a velmi lehký materiál
– aluminium . chemicky odolný a velmi lehký materiál Uhlík – často mluvíme o karbonových hodinkách, tento materiál se využívá pro výrobu sportovních a armádních hodinek
– často mluvíme o karbonových hodinkách, tento materiál se využívá pro výrobu sportovních a armádních hodinek Keramika – atraktivní a zajímavý materiál
– atraktivní a zajímavý materiál Ocel – velmi častý materiál, je těžší, ale velmi odolná
– velmi častý materiál, je těžší, ale velmi odolná Plast – lehký materiál vhodný pro výrobu sportovních hodinek
– lehký materiál vhodný pro výrobu sportovních hodinek Titan – velmi odolný a lehký a nealergický kov
Mimo těchto materiálů můžeme uvažovat i o materiálech, z nichž jsou vyráběny řemínky. Nejčastěji jde o kov, plast, textil nebo pryž. Řemínek ovlivňuje nejen design hodinek, ale i jejich váhu.
Cena hodinek
Jak vybrat hodinky? Posledním z faktorů, který je velmi důležitý je cena hodinek. V hodinářství je to ze strany prodavačů velmi často jedna z prvních otázek, která by vás neměla překvapit ani urazit. Rozmezí cen je totiž obrovské, od několika stovek korun po částky dosahující i několik milionů. Právě pro toto rozmezí není lehké poradit, ale velmi slušné a kvalitní hodinky se dají pořídit již v ceně několika tisíc korun. Pokud však jedete např. do Švýcarska, pak doporučujeme na hodinkách nešetřit. Pro místní jsou hodinky totiž jedním z prestižních doplňků oblečení a právě podle nich jsou schopni člověka zařadit.
Jak je vidět, tak výběr hodinek je velkou věcí a je třeba zvažovat mnoho atribut. Přesto se toho nebojte, odborník hodinář vám totiž vždy bude nápomocen, a pokud jste dočetli až sem, tak toho víte velmi mnoho, abyste si poradili.
